Neděle 22.7 - 5 km

Dnes to měl být pokus o test desítky. Ale zároveň to byl týden, ve kterém jsem vyběhl dosud nejvíckrát a to se pěkně vymstilo. Minimálně včerejších 6 km bylo naprosto zbytečných, pokud jsem se chystal na vyzkoušení objektivního času.
Že je něco špatně jsem si uvědomil už na začátku, kdy jsem to rozpálil (částečně kvůli vyhýbání se davům lidí venku) a velmi brzy musel krotit tempo. Druhý kilometr už napověděl, že si dneska nohy na nějakou delší vzdálenost netroufnou. Kvílely holeně, kotníky a dokonce zadní strany lýtek. To nebylo vůbec dobré znamení.
Čekal jsem, jestli se to rozhýbe, ale bylo to čím dál horší. U čtvrtého kilometru se přidalo píchání v boku, což se mi nestává téměř nikdy a tak jsem tělo poslechl a na pátém kilometru toho nechal.
Celou dobu jsem měl velmi špatný pocit a nemohl se na běh pořádně soustředit. Spíš to bylo takové nucené poskakování vpřed. Čekal jsem, že čas bude bídný, ale nakonec to nebylo tak špatné 5 km - 28:56.
Každopádně je mi jasné, že je třeba víc odpočívat. Když se podívám na tenhle týden, tak mám uběhnuto 40 km, což jsem ještě nedávno dával za celý měsíc.

http://t.co/W2dqhkym